Použitím rejstříku Aeolina, Vox Coelestis, Unda Maris a další, dokážeme z nástroje vyprodukovat tu nejkrásnější tichost varhan. Vše umocníme , když využijeme druhý manuál k tématu hrané duchovní písně na Kryt, Quintadenu, Principál aj. Jazykový registr má nám přiblížit pády Krista- zvolme tedy(pokud máme) Krumhorn, Rankett, Gingrína, a další.

Pěkně vyjádřeno... pro "majitele" vícemanuálových mnohorejstříkových strojů... ale kumšt to je na jednomanuálu s méně než 10 rejstříky...

Povedlo se mi vyzkoušet nástroj i na Vranově u Brna... takže musím s Vámi souhlasit - ano, na takovém stroji se dá opravdu hodně barvit a vyjadřovat...

Milý pane kolego, rád s Vámi souhlasím. Jsem autor jednoho sloganu, kvůli kterému jsem v klatbě" u klasických varhaníků: Varhany, které nemají výchvějný hlas (vox celestis, angelica, viola celestis, unda maris) - samozřejmě jen u větších, u malých by to bylo plýtvání jednou řadou, jsou jako varhany bez mixtury. Nenadužívat ovšem, adventu sluší přísný klidný tón.

Kolegové, chtěl bych přispět trošku z jiného soudku..
S adventním (a postním) útlumem varhanního zvuku - absencí Mixtur a jazyků (osobně pokládám za možné tyto použít - ovšem velmi záleží na citu interpreta zachovat náladu adventu a postu) mnohde platí, že i doprovod lidové písně bývá registrován střídměji. Jsem toho názoru, že síla doprovodu má být úměrná počtu zpívajících. Ti mají být ve zpěvu DOPROVÁZENI. Ne tedy nějaké "knikání", nebo naopak v jiném období bouřlivé burácení kdy se shromáždění ani neslyší (mám na mysli ono časté "přidávání plynu" např. na závěr Narodil se Kristus Pán). Sám tedy registruji doprovod písně na svém místě stále stejně - má to i tu výhodu, že lid onu barvu už zná a nemá pochyb že má začít zpívat.
S přáním adventního klidu Miroslav Pošvář

Kolegové, v oddíle "ke stažení" jsou nabídnuty doprovody postních písní s mezihrami a dohrami od + P.Karla Břízy.

Jiří Strejc napsal:
Milý pane kolego, rád s Vámi souhlasím. Jsem autor jednoho sloganu, kvůli kterému jsem v klatbě" u klasických varhaníků: Varhany, které nemají výchvějný hlas (vox celestis, angelica, viola celestis, unda maris) - samozřejmě jen u větších, u malých by to bylo plýtvání jednou řadou, jsou jako varhany bez mixtury. Nenadužívat ovšem, adventu sluší přísný klidný tón.

Mnohokrát jsem přemýšlel, jak by se dal k varhanám začlenit keyboard. I když se určitě shodneme na tom, že to je něco cizorodého - slyšel jsem, jak používá elektroniku pan kolega asi 12 km od nás a musím říci, že si velmi dobře poradil tam, kde poměrně velkým varhanám chybí pořádná oprava.

Chci říct, že citlivé použití elektroniky může být spíše k užitku než ke škodě, ovšem je to možná dáno i větším prostorem, který umožňuje lepší "vyhlazení" digitálního tónu, než jaký skýtá malý prostor venkovského kostelíka... co o tom soudíte?

Tiché rejstříky mají své kouzlo, také bych se rád podělil o krásné zvukomalebné efekty - na našich "řadových" varhanách rád hrávám sólo na kryt 8´a doprovázím ho slabými 8´rejstříky na II. manuálu v žaluziích, v pedálu si držím Subbass 16´. Druhá hezká vayrianta je hrát na Salicionál 8´v poloze malé oktávy, to vyjádří skutečně mnoho!

Tomáš Navrátil napsal:
Chci říct, že citlivé použití elektroniky může být spíše k užitku než ke škodě, ovšem je to možná dáno i větším prostorem, který umožňuje lepší "vyhlazení" digitálního tónu, než jaký skýtá malý prostor venkovského kostelíka... co o tom soudíte?
Zvuk elektronických kláves se liší v závislosti na výrobci, řadě a především stáří nástroje. Novější klávesy samozřejmě syntetizují kvalitněji. Také je vhodné vyzkoušet, jaké možnosti daný nástroj nabízí ve volbě zvuku. Rozhodně je nutné omezit obligátní pléno, které nám výrobci cpou pod názvem Church organ nebo Pipe organ. Zkuste zabrousit mezi dřevěné dechové nástroje. Mně se na klávesách Casio CTK-471 osvědčila především flétna (Flute).
Poněkud dražší než moje casio jsou „varhanní“ klávesy (například od firmy Roland). Na nich je možné dokonce kombinovat nejběžnější varhanní rejstříky.

Miroslav Matějů napsal:
1) Zvuk elektronických kláves se liší v závislosti na výrobci, řadě a především stáří nástroje.

2) Rozhodně je nutné omezit obligátní pléno, které nám výrobci cpou pod názvem Church organ nebo Pipe organ. Zkuste zabrousit mezi dřevěné dechové nástroje.

3)Poněkud dražší než moje casio jsou „varhanní“ klávesy (například od firmy Roland. Na nich je možné dokonce kombinovat nejběžnější varhanní rejstříky.

1) to je jasné - doikonce jsem byl překvapen, jak pozoruhodně zněl i hoboj, ale asi to opravdu bude o tom větším prostoru.

2) taky vás "berou čerti", když někdo (většinou z prodejců) začne tvrdit, že to jsou zaručeně pravé kostelní varhany?

3) Zhruba 2,5 roku jsem používal Roland E-70 (na svoji dobu dost vysoko hodnocený nástroj co do věrohodnosti zvuků, dokonce byl jednu dobu poměrně silně sháněn ze strany ZUŠ).

Protože tento model má 64 vestavěných paměťí na kombinace zvuků, využil jsem jednu řadu jako 8 "rejstšíků" a míxoval jsem to různě s "píšťalami" a vyšel z toho celkem ucházející až dobrý pocit varhan, po lehčí opravě varhan jsem se pokoušel o kombinaci sóla na E70, ale jestli to bylo tím, že slyším na kůru tu "elektriku", moc mi to nesedělo - takže mne možná spíš zajímá, jeslti třeba někdo nemá praktickou zkušenost. Každopádně dík za reakci - aspoň člověk ví, že nefušuje sám .

Zdravím Vás,

s "výrobou" digitálních rejstříků mám už nějaké zkušenosti. V letech 1996 - 2000 jsem byl odkázán pouze na klávesy Casio CT-670, ale jeden kolega mi ukázal možnosti klávesového syntetizéru Yamaha CS1-X. Sám jsem po této zkušenosti zakoupil Syntetizér Kawai K1-II a zde udělal několik základních registrů. Kryt8 je celkem bez problémů, horší to bylo s Principálem. Principál zase docela dobře zní ve 4´ poloze jako Oktáva. Klávesy výborně posloužily jako dobrý úvod do problematiky zvláště ve spojením s ovládacím softwarem na počítači Amiga 1200. Jeden funkční vzorek hraje ve hřbitovním kostelíku v Šebkovicích u Třebíče, kde to nahradilo staré Vermony.

Když Kawai dosloužily, koupil jsem v roce 2003 Yamahu S03. Zde jsem dělal Kryt hrubý, Flétnu Trubicovou a nějaké dvojky. Opět problém s Principálem 8. Tyto klávesy mají věrohodnější banku zvuků a pro skládání elementů, bylo nutno tyto zvuky částečně degradovat pomocí funkce Cutoff. Nástroj dodnes využívám v našem souboru Musica Animata jako digitální pozitiv. (Bednu vidíte na fotce v mém profilu) Sám bych na tomto syntíčku uvítal více rovných fléten a okarin bez vibráta a taky temperovaná ladění. Jinak je tam funkce, kdy se výška hraného tónu dá ovlivnit dynamikou úhozu a tak je možné temperaturu nepatrně rozhodit. Taky je možné nastavit rozházení tónů takže to zní jakoby prostorově jednou zleva, podruhé zprava (ale pravý windchest panning to ještě není)Jedny klávesy jsme instalovali do hřbitovní kaple v Kožichovicích u Třebíče

Jako poslední mám Casio CTK-900 kde se dostávám do kategorie klávesových samplerů. To se výrobci asi utrhla ruka nebo byl mimo, že dal do laciných Casiovek za 6 tisíc 4 meg. paměti pro vlastní zvuky + přípravný software na počítači. A tak jsem na jednom jistém pozitivu natočil dřevěný kryt (Zdravím Vítka Janatu A na jiných varhanách zase osmistopý principál, potom pléno pozitivku a nakonec cembalo. Je jasné, že pravý sampler od Korgu to není, ale slouží to ohromně... jak ve sboru coby digitální pozitiv nebo jako náhrada odstraněných pneumatických varhan v Budišově...

Ja videl, ze uz lze pracovat se stahnutelnymi samply, vim, ze je takhle nasamplovany Stephansdom a volne stahnutelny ve forme tzv. hudebnich fontu, to pak jde nahrat do midi. Ale moznost nasamplovat si sve zvuky takhle elegantne je krasna.